Z Budoáru staré dámy se podařilo po čtyřech letech vynést další, v pořadí čtvrté oficiální album. Alternativně rocková brněnská kapela seskupená okolo frontmanky Marty Svobodové a bubeníka Štěpána Svobody, prošla od posledního alba výraznou proměnou. Marta Svobodová zůstala jediným ženským prvkem v kdysi „ze tří pětin“ dámského seskupení, což sebou samozřejmě přineslo i změnu celkového zvuku. Budoár se stal vyzrálou kapelou, které ale stále vévodí nezaměnitelný hlas Marty Svobodové a její skladatelský rukopis. Nové jedenáctipísňové album zabalené v nápaditém a opravdu originálním digipacku podtrhuje úspěšné dokončení přestavby Budoáru.

Je jiné, je stejné.

Je jiné, protože noví členové kapely (Marek Laudát - kytara, Tomáš Doležal - dechový midikontroler a Tomáš Ergens - baskytara) objevili v Budoáru do té doby neobydlená místa. Mimo charakteristický tísňový zpěv Marty Svobodové a razantní bicí sourozence Štěpána Svobody, Budoár na nové desce staví skladby především na atmosférách – vytvářených ze zvukových ploch (Psí, Oči široce ), rastrů (Jak to ta voda umí, Systém hadic, Sýkorkám) a z čistě instrumentálních motivů (Jde děvče, Husí kůže, Radar). Marta Svobodová stylizuje hlas méně než dříve a používá jeho přirozenou polohu. „Mám teď radši, když na něj míň tlačím - víc než křičet hlady, chci hlad sdílet“. Slova písní neustále loví v sytých životních situacích (Husí kůže, Rybu nebo krtka, Psí), přijímá v SMS zprávách (Radar), nebo si je bere od blízkého básníka Petra Kováře (Jde děvče, Věci v jiném domě, Sýkorkám). Album v písničkářském rukopisu rozpoznatelně navazuje na předchozí tvorbu Budoáru, aranažmá jsou však promyšlenější a nálada melancho-lidštější, než nahrávky předešlé. „Ikdyž erupce a výlevy na živo, z konce rtů a prstů se nedají srovnat s energií, kterou přináší poslech z desky v soukromí, vší celostí našich bytostí jsme se otiskli do média CD - pro potěchu v tichu, pro soukromé návštěvy v Budoáru.“ Marta Svobodová vysvětluje název alba. „Zve se Láva, protože skladby na něm postupem času vyvěraly jako malé melodické erupce vlastních prožitků. A v tomto pohledu pak název Láva přísluší něčemu s osobní a expresivní minulostí, zároveň však něčemu zakonzervovanému v definitivnímu tvaru - jako je album nahrané ve studiu.“

Tajemství v obalu

Obal je vyroben z přírodního hnědočerveného papíru. „Sopka je vyplivnutý kopec, jehož kráteru-tvar jde v ploše popsat vrstevnicemi. A tak při druhém pohledu objevíš nadutou skrýš s naznačeným otvorem, ze které je možné vyhřeznout vnitřek - texty písní“, vysvětluje jeho autorka, Marta Svobodová. Tvar kráteru-otvoru vychází z vlastností jeho obsahu - jednotlivých skladeb, jak ilustruje kresba na disku. „A vylitá slova jsou stříbrná, protože záleží na úhlu pohledu, úhlu dopadu a odrazu. Světla a očí.“ Kapela desku nahrávala ve dvou jarních obdobích roků 2010 a 2012 ve studiu Indies. Budoár staré dámy pokřtil novou desku horkou lávou 8. listopadu 201