
Milan Otáhal, Petr Pithart: Češi v dějinách nové doby

Češi v dějinách nové doby (1848–1939)
Češi v dějinách nové doby (1848-1939) - Petr Pithart, Milan Otáhal, Podiven, Petr Příhoda
Češi v dějinách nové doby (1848-1939) - Podiven, Petr Příhoda, Petr Pithart, Milan Otáhal
Češi v dějinách nové doby (1848–1939)
Jak vybíráme doporučené nabídky
Především pečlivě vážíme mezi cenou produktu, kvalitou a reputací eshopu.
Nejlevnější
Češi v dějinách nové doby (1848–1939)
Češi v dějinách nové doby 1848-1939 - Petr Příhoda, Petr Pithart, Milan Otáhal
Češi v dějinách nové doby (1848–1939)
Češi v dějinách nové doby 1848-1939
Češi v dějinách nové doby 1848-1939 - Milan Otáhal
Češi v dějinách nové doby : 1848-1939 - Petr Pithart, Milan Otáhal, Petr Příhoda, Podiven (2020, Machart)
Češi v dějinách nové doby (1848-1939) - Petr Pithart, Milan Otáhal, Podiven, Petr Příhoda
Češi v dějinách nové doby (1848-1939) - Podiven, Petr Příhoda, Petr Pithart, Milan Otáhal
Specifikace

Klíčové vlastnosti
Popis produktu
Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž „českého národního mýtu“ tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes. Kniha nastavuje nesmlouvavě přísné zrcadlo našemu pohledu na nedávnou českou historii – od roku 1848 do mnichovských událostí – a na naši roli v evropském politickém a společenském kontextu. I díky tomu vyvolalo první vydání této knihy také řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce – to ani podmínky původně zamýšleného samizdatového vydání neumožňovaly. Slovy jednoho z autorů Petra Pitharta je tato kniha spíše „netypickým esejem s řadou znepokojujících tázání“. Kniha také přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez růžového mámení, bez sentimentu a idealizující nostalgie, bez zjednodušujících stereotypů, bez pozdějších ideologických nánosů. Rovněž pohled na rodící se českou politiku po roce 1848 a nadcházející usilování o moderní českou státnost klade řadu otázek, zda a jak jsme v tomto díle obstáli, zda a jak jsme využili či promarnili šance, které nám dějiny stavěly do cesty. Současný čtenář má možnost ve vztahu probouzející se české politické reprezentace k rakouskému mocnářství odhalit také řadu paralel s dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a k naší roli v něm. MUDr. Petr Příhoda (1939–2014), lékař-psychiatr, psychoanalytik a publicista. Od roku 1962 pracoval jako lékař v psychiatrické léčebně, v letech 1970–1990 byl ambulantním psychiatrem. V 70. a 80. letech publikoval pod různými pseudonymy (Jan Příbram, Vojtěch Kořán, Franz Jederman, Podiven) v samizdatu i v zahraničních periodikách. Vydával samizdatovou edici Publikace. V letech 1990–1991 byl tiskovým mluvčím a poradcem předsedy vlády ČR Petra Pitharta, od roku 1991 vedl Ústav základů vzdělanosti a lékařské etiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1990 dál pravidelně publikoval zejména v Přítomnosti, v Perspektivách a v Hospodářských novinách, dříve i v Lidových novinách a v Mladé frontě Dnes. Patřil k členům Bioetické komise při Radě vlády ČR, koordinační rady Diskusního česko-německého fóra zřízeného Ministerstvem zahraničí ČR a Etické komise Syndikátu novinářů. Doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. (* 1941), právník, politik, politolog, historik. V letech 1962–1970 působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v redakční radě Literárních novin. Krátce po srpnu 1968 sám vystoupil z KSČ a jako exponent reformního procesu byl roku 1970 nucen dočasně opustit svoji profesi. Pracoval v dělnických zaměstnáních, poté krátce znovu jako právník, avšak po podpisu Charty 77 opět jako dělník, později jako úředník. V 70. a 80. letech byl činný v disentu, publikoval v samizdatu i v zahraničí, kolportoval zakázanou zahraniční a exilovou litera