Revoluční dílo brazilské Sepultury z roku 1996, které naprosto změnilo chápání toho, co je to metal. Už žádné kožené křiváky nebo satanistické pomalování obličejů. Hardcore intenzita, skutečné emoce, civilnost a politicko-sociálně kritické texty až na prvním místě. Seznamovat metalovou obec nějak blíže s historií brazilské thrash metalové legendy Sepultura by bylo příslovečným nošením dříví do (pra)lesa, a pokud přece jen někdo neví, kdo jsou tihle pánové, nekonečný informační oceán internetu mu odpověď najde. Klasická sestava kapely se rozpadla po vydání jejich nejúspěšnějšího počinu "Roots" (důvodem byla Maxova žena Gloria, která ho rozhádala se zbytkem kapely, inu, kam čert nemůže, nastrčí ženskou...). Otvírák alba v podobě mimořádně úspěšného pilotního singlu "Roots Bloody Roots" je zcela signifikantní pro celou desku, a kdyby chlapci natočili jen tenhle jediný zářez, zapsali by se výrazně do hudební historie. Máme zde totiž všechny podstatné elementy legendární čtveřice. Nenápadně bublající, ale zatraceně důležitou basu Paula Jr., strojově přesnou a rytmicky bohatou bubenickou hru Igora Cavalery, typicky kakofonické kvílivé sólování Andrease Kissera, výrazně podladěnou riffovou kytaru a především sugestivní pralesní ryk plný emocí a vybuchující vášně Maxe Cavalery, to vše vás smete z povrchu zemského a vy jen budete zírat s pusou otevřenou. První vlaštovkou pro budoucí směřování Maxovy hudební dráhy je díky šamanským motivům a hlavně použití lidového nástroje berimbau v úvodu další singlovka "Attitude". Zmíněné berimbau je přírodní nástroj vyrobený z bambusových tyčí a vláken jakési rostliny a hraje na něj sám Cavalera. Výrazně vybočuje také kousek "Look Away", na kterém se vokálně i autorsky podíleli jedni z nejzajímavějších zpěváků devadesátých let doplnění o DJ Lethala z Limp Bizkit. Jmenovitě jsou to vůdce Korn Jonathan Davis a hudební chameleon z Faith No More Mike Patton. Pomalé tempo a překrývání hlasů působí na posluchače silně narušeným, schizofrenním dojmem, a tak ještě dostat kazajku, měsíc na samotce a ryzí šílenství může začít. Zaujme i veselým riffem obdařená "Born Stubborn" (její název se stal pro hardcore fanoušky kapely životním mottem, stejně jako "We Who Are Not As Others" z předcházející fošny "Chaos A.D."). Doposud jsme se sice bavili o tvrdých metalových flácích, ale skutečnou revoluci způsobila až dvanáctka "Itsari" se svou předehrou "Jasco". Právě tyto kousky jsou tím, co Sepulturu odlišilo od podobných thrashových smeček tehdejší éry. Jde o akustické věci, které chlapi natočili spolu s indiány z kmene Xavantes, mezi nimiž tři týdny dokonce žili kvůli nasátí ryzí atmosféry civilizací nedotčeného pralesního života. A právě neskutečná živelná energie a síla, která z tohoto jamu vyzařuje, byla základem ke koncepci Maxovy další kapely Soulfly, alespoň co se týče prvních desek. Album uzavírá politická hardcorová jízda "Dictatorshit", naštvaná kritika všech vojenských vládnoucích režimů Jižní Ameriky, která je doplněna v bo